Odborníci na pražské konferenci zaměřené na distanční péči, tedy péči na dálku, a rehabilitaci představili využití nástrojů umělé inteligence (AI) i virtuální reality (VR) v péči o pacienty, a to například při léčbě obezity, nemocí oběhového systému, diabetu nebo Parkinsonovy choroby. Vyvíjejí nové aplikace i systémy. Využití virtuální reality v medicíně pomáhá studentům při studiu i lékařům při testování nových postupů léčby, řekla organizátorka konference Milada Luisa Šedivcová z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství (FBMI) ČVUT.
„Výsledky mnoha studií ukazují, že využití AI nástrojů v kombinaci s telemedicínskými technologiemi může přinést významné zlepšení adherence (míra spolupráce pozn. ČTK) pacientů k léčebnému plánu a posílit efektivitu dlouhodobé péče o chronicky nemocné pacienty,“ uvedla Aneta Buchtelová z FBMI. Telemedicínu představuje používání informačních a komunikačních technologií pro poskytování zdravotních služeb na dálku včetně kyberbezpečnosti.
V případě rehabilitace přináší využití virtuální reality podle vědců pacientům zlepšení jak ve fyzických, tak mentálních schopnostech, konkrétně třeba prodloužením doby stání bez opory, přenesením osvojených návyků do běžného života s posílením sebedůvěry v pohybu i motivace pacientů k dosahování cílů. „Zajímavým výsledkem je také oklamání mozku pacientů a zjištění skutečných rozsahů pohybu ve chvílích, kdy se nesoustředí na bolest,“ doplnil Konstantin Novikov ze společnosti VR Medical.
Pro pacienty s Parkinsonovou chorobou vyvinuli vědci aplikace pro virtuální realitu, ve které si mohou v herním prostředí testovat poznávací i paměťové schopnosti, mimo jiné na platformě inspirované hrou pexeso.
Jedním z témat byly též Limity právně bezpečné telematiky a umělé inteligence ve zdravotnictví. Tereza Jonáková z Ústřední vojenské nemocnice mimo jiné zmínila, že telemedicína může za určitých podmínek pomoci zachovat dostupnost zdravotní péče. Je ale třeba zároveň vytvořit standardy pro jednotlivé obory zdravotní péče poskytované v rámci telemedicínských služeb. V některých případech může péče na dálku zvýšit standard, zároveň ale existuje riziko diagnostických chyb kvůli absenci přímého kontaktu.
Některé z příspěvků byly věnované také vlivu digitalizace na poskytování zdravotní péče včetně nastavení legislativy, nových modelů analýzy dat z elektronických lékařských záznamů i dodržování ochrany osobních údajů.
TZ/ČTK
