Draslík je jedním z nejdůležitějších minerálů v lidském těle. Patří mezi tzv. elektrolyty, tedy látky, které pomáhají udržovat správnou rovnováhu tekutin a elektrolytů v buňkách i mimo ně. Draslík je nezbytný pro správnou činnost srdce, svalů, nervového systému a podílí se na mnoha dalších životně důležitých procesech.
Jednou z hlavních funkcí draslíku je regulace krevního tlaku. Spolu se sodíkem udržuje správný osmotický tlak a přispívá k rovnováze mezi tekutinami uvnitř a vně buněk. Dostatečný příjem draslíku pomáhá snižovat riziko vysokého krevního tlaku (hypertenze), což je jeden z hlavních rizikových faktorů pro vznik srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt nebo mrtvice.
Draslík je také klíčový pro správnou funkci svalů, včetně srdečního svalu. Podílí se na přenosu nervových vzruchů a kontrakci svalových vláken. Nedostatek draslíku (hypokalémie) může vést k únavě, svalovým křečím, slabosti, poruchám srdečního rytmu nebo dokonce k selhání srdce. Naopak nadbytek draslíku (hyperkalémie) je vzácný, ale může být nebezpečný zejména u lidí s onemocněním ledvin.
Draslík získáváme především z potravy. Nejbohatšími zdroji jsou ovoce (banány, meruňky, pomeranče), zelenina (brambory, špenát, rajčata), luštěniny, ořechy a semena. Denní doporučená dávka draslíku pro dospělého člověka je přibližně 3500–4000 mg. Většina lidí však přijímá méně, než je doporučeno, zejména kvůli vysoké konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují více sodíku a méně draslíku.
Pro udržení optimální hladiny draslíku je vhodné zařadit do jídelníčku více čerstvého ovoce a zeleniny, omezit slané a průmyslově zpracované potraviny a dbát na dostatečný pitný režim. Zvýšenou pozornost by měli věnovat příjmu draslíku lidé s onemocněním ledvin, užívající některé léky (např. diuretika) nebo sportovci s vysokou ztrátou minerálů potem.
Důvěryhodné zdroje:
Státní zdravotní ústav: Draslík
