I když mají mladí lidé do 24 let s AI nástroji nejvíce zkušeností, více než polovina z nich (53,7 %) je přesvědčena, že umělá inteligence lidského psychoterapeuta nahradit nedokáže. AI vnímají spíše jako doplněk, nástroj pro rychlou nebo krizovou pomoc, ale pro hlubší práci s emocemi a vztahy je pro většinu lidí stále nezastupitelný lidský kontakt. K závěrům došel průzkum platformy Hedepy, která se dlouhodobě věnuje online psychoterapii. Výzkumu se zúčastnilo bezmála 400 respondentů z České a Slovenské republiky, kteří se zajímají o péči o duševní zdraví.
„Umělá inteligence představuje zásadní technologický pokrok a své místo si nachází i v oblasti duševního zdraví. O to důležitější je však k jejímu využití přistupovat s rozvahou a respektem. Je nezbytné promýšlet, kde může být skutečně prospěšná, a kde by naopak mohla uškodit. Psychoterapie je citlivá disciplína, která nesnese bezhlavé experimenty a dokazují to i tragické zahraniční případy spojené s využíváním AI,“ říká Lukáš Krčil, CEO a spoluzakladatel online psychoterapeutické platformy Hedepy.
Zhruba 76 % nejmladší věkové skupiny do 24 let uvedlo, že má s AI terapií přímou zkušenost nebo ji alespoň zvažují – 24 % ji využívá pravidelně, dalších 37 % ji už vyzkoušelo a 15 % o tom alespoň uvažuje. Zároveň však více než polovina z nich (53,7 %) věří, že lidský terapeut je a bude i do budoucna nenahraditelný. Mezi hlavní výtky vůči AI patří nedostatek empatie, neschopnost porozumět hlubším problémům a riziko nesprávné interpretace.
„Zájem (nejen) mladé generace o AI terapii ukazuje na potřebu dostupnější péče o duševní zdraví. V Hedepy dlouhodobě věříme, že technologie mohou pomoci tento problém řešit, a to včetně AI. Právě umělá inteligence má obrovský potenciál zpřístupnit péči bez rozdílu všem, což je i naše dlouhodobá vize. Na druhou stranu ale pevně stojíme za tím, že žádná technologie by neměla nahrazovat lidského odborníka tam, kde je potřeba řešit zdravotní problémy. Budoucnost vidíme v chytrém propojování, tedy ve chvílích, kdy AI pomáhá rychleji najít vhodného terapeuta nebo při vstupních konzultacích,“ říká Lukáš Krčil.
Respondenti si na druhé straně pochvalují cenovou dostupnost a okamžitou pomoc. Výhodou AI totiž je, že může poskytovat podporu nepřetržitě a bez čekání i v čase, kdy lidský terapeut není dostupný. Proto je také vhodná jako podpora mezi sezeními, může s uživatelem provádět různá cvičení nebo dávat nárazově jednoduchá doporučení. Právě jednoduchá doporučení jsou to, v čem má AI největší důvěru napříč věkovými skupinami, nejvíc však u té nejmladší. Naopak pro dlouhodobou terapii je dle většiny respondentů zcela nedůvěryhodná.
U osob nad 55 let dominuje opatrnost a konzervativní přístup. Většina této skupiny s AI zkušenost nemá a často jí chybí informace o fungování technologií i rizicích, která mohou přinést. Zajímavé je, že právě lidé nad 55 let nevnímají jako problém ani riziko nesprávné interpretace nebo ohrožení soukromí, což může naznačovat spíše informační bariéru než bariéru postoje.
Průzkum ukázal i další důležité napětí: pouze 3 % respondentů napříč všemi skupinami uvedla, že AI zcela důvěřují. Přes 60 % všech dotázaných se k AI staví buď neutrálně, nebo nedůvěřivě. I tady ale platí generační rozdíl. Mladší lidé jsou otevřenější, i když stále zdrženliví.
Celkově průzkum potvrzuje, že AI je v oblasti duševního zdraví stále vnímaná spíše jako zajímavý nástroj, nikoliv jako samostatný řešitel. Její důvěryhodnost zůstává výrazně nižší než u klasické terapie vedené odborníkem. Budoucnost proto pravděpodobně nespočívá v nahrazení terapeuta algoritmem, ale v chytrém doplňování péče tam, kde člověk zrovna není po ruce.
O průzkumu:
Průzkum proběhl na jaře 2025 mezi 380 respondenty z České a Slovenské republiky, kteří mají zkušenost s psychoterapií nebo nad jejím absolvováním uvažují.
TZ
