Mořské řasy jsou základní potravinou v japonské, korejské a čínské kuchyni po tisíce let a v posledních letech si získávají pozornost po celém světě jako jedna z nutričně nejhustších a ekologicky nejudržitelnějších potravin vůbec. V západní stravě se nejčastěji setkáváme s nori (používané na sushi), wakame (v miso polévce) a kombu (základ vývaru dashi), ale existují stovky jedlých druhů s různými nutričními profily.
Největším přínosem mořských řas z nutričního hlediska je jejich výjimečný obsah jódu. Jen jeden list nori může pokrýt doporučený denní příjem jódu, zatímco řasy kombu a wakame ho obsahují ještě výrazně více. Jak jsme zmínili v článku o jódu, tato živina je klíčová pro funkci štítné žlázy a vývoj mozku. Pro vegetariány a vegany, kteří nejedí mořské plody, jsou mořské řasy jedním z mála rostlinných zdrojů jódu.
Unikátní sloučeniny, které nenajdete jinde
Mořské řasy obsahují bioaktivní látky, které se v suchozemských potravinách prakticky nevyskytují. Fukoidan je polysacharid z hnědých řas s prokázanými protizánětlivými, antimikrobiálními a potenciálně protinádorovými vlastnostmi, které jsou aktivně studovány. Fukoxantin je karotenoid specifický pro hnědé řasy a je předmětem výzkumu pro svůj možný vliv na metabolismus tuků. Řasy jsou také jedním z mála rostlinných zdrojů vitamínu B12, ačkoli jeho biologická dostupnost se liší podle druhu.
Mořské řasy jsou bohaté na hořčík, vápník, železo, draslík a celou škálu stopových prvků. Obsahují unikátní typ vlákniny – alginát a agar – která má prebiotické vlastnosti a příznivě ovlivňuje střevní mikrobiom. Doporučená konzumace je 5–10 gramů sušených řas denně, přičemž je vhodné střídat různé druhy. Lidé s onemocněním štítné žlázy by měli příjem jódu z řas konzultovat s lékařem.
Zdroje:
Holdt SL, Kraan S. (2011). Bioactive compounds in seaweed: functional food applications and legislation. Journal of Applied Phycology, 23(3):543–597. https://doi.org/10.1007/s10811-010-9632-5
FAO. (2018). The global status of seaweed production, trade and utilization. http://www.fao.org/3/ca1121en/CA1121EN.pdf
